Facebook Youtube Twitter Přidat akci

IMAGINATION FESTIVAL: JEŠTĚ JEDNO OHLEDNUTÍ

Autor: Tomsely | Datum: 3.11.2015 | Rubriky: Akce, Foto/Reporty, Novinky, Web |

Po roce čekání jsme se opět dočkali největšího hard styles festival u nás – Imaginationu. Postupné odhalování jmen v průběhu léta nám dalo nakonec dohromady slušnou sestavu vystupujících – Angerfist, Miss K8, Tha Playah, Adaro, Brennan Heart a další. Imagination se po dvou letech vrátil na pražské Výstaviště v Holešovicích, které nám tentokrát nabídlo 4 haly, z toho 3 hudební stage. Nastal den D a brány festivalu se otevřely.

Na místo se dostávám kolem 11 hodiny, kdy už mají za sebou své sety první vystupující. Festival je v tuto dobu již slušně zaplněn a tak na mě nezbude ani brožura s časovým line-upem. Ten mám však naštěstí v hlavě, a jako pojistku i v telefonu. Prvních pár minut nejprve strávím frontou v šatně, ale pak už hurá obhlédnout všechny stage. První mou návštěvou je neurofunková stage, již je solidně zaplněna a na tanečním parketu je doslova narváno. Hala duní pod rytmy českého producenta A-Craye, kterého však vidím pouze z povzdálí, jelikož nemám odvahu vstoupit do rozvášněného davu. Můžu si tak alespoň prohlédnout zdejší dekoraci – obzvláště otáčející se lebky promítané na stropní televize vypadají dobře. Já se však celý natěšen přesouvám na Devastator stage, kde plánuji zůstat zdaleka největší část noci. Zde už vystupuje první headliner – holandský Brennan Heart. Nechybějí snad žádné hardstylové hity, které bychom od Brennana očekávali: Imaginary, F.I.F.O, Outta My Way, Back In The Days ale i One Master Blade a In The End. Největší ovace spustila ovšem Ocarina (remix).

11887537_984644344931230_2166296582315508914_o

Hlavní doménou Devastator stage je jakýsi letící robot, představovaný nataženými pěstmi. Hala je oprati té loňské v Letňanech o poznání menší, přesto však plně dostačující. Lasery svítí všue kolem, i zvuk se zdá býti ideální. Po stranách haly jsou plně vybavené bary a především bez front. Pivo tak máte v ruce za pár vteřin. Strany tanečního prostoru jsou téměř prázdné a ani do předních řad není těžké se dostat. Přesto je tu velice příjemná atmosféra.

12029608_985483801513951_2475918018106601377_o

Byl jsem zvědav, co předvede Pythius tak se opět přesouvám na neurofunk stage. Venku je o poznání chladněji než v halách, a tak není radno se tam více zdržovat. Loni se ovšem konal Imagination koncem listopadu, takže to s tou zimou ještě není tak zlé. Pythius má pod sebou opravdu pořádný dav lidí a tak opět ze zadních řad poslouchám část jeho vystoupení. Pythius patří co se týče neurofunku k tomu lepšímu, co lze v dnešní době slyšet a potvrzuje to i zde. Energický set a nálož pořádného neura, které dnes už tak často od světových producentů neslyšíme. Já však tuším, že je třeba se připravit na, pro mě zajímavější část noci. Jdu se tedy posilnit a zároveň nahlédnout do největší Imagination stage, kde právě dohrává Marky, kterého střídá zřejmě nejkontroverznější jméno festivalu Netsky. I zde je plno, takže sleduju účinkující ze značného odstupu. Za nimi je velké projekční plátno a nad hlavami tanečníků jakési lucerny. Posledním mým úkolem před konečným přesunem na Devastator, je sehnat něco k snědku. Příliš na výběr zde není a proto se řadím do fronty na burgery. Zde bohužel strávím nemalou chvilku, a tak mi utíkají hudební sety. Po naopak rychlém strávením burgeru už ale hurá na Devastator. Tam právě dohrává Adaro a já musím zalitovat, že jsem z jeho setu nestihl více. Na tomhle zvuku zde zní raw hardstyle parádně! Zachytím tedy už jen konec –  Open the gates a Dark Universe.

12140016_984646211597710_4687864367603544505_o

Teď ovšem nastává čas, kdy přichází hardcore. Světla pohasnou, tóny utichnou a přichází příjemné překvapení letošního ročníku v podobě intra. Temný hlas ohlašuje přechod z hardstylu na hardcore a po ohlášení jména Tha Playah vyskočí sám jmenovaný zpoza DJ pultu. Tempo beatů se znatelně zrychlí a Tha Playah, který vystupuje ČR vůbec poprvé, tam sází jednu skladbu za druhou: On The Edge, Illusions (feat. Ophidian), Still Nr.1, Never Fall Asleep (remix), Master This! či Menace To Mankind. Po většinou to nejsou žádné tvrďárny, mezi ně naopak můžeme počítat Temple Of Disease (remix) a parádní Envy. Dostane se i na tvorbu jiných producentů v podobě hitovky Rewind (Mad Dog) či povedené novinky od Evil Activities – Go Fuck Yourself. Většina přítomných ale čeká na hymnu letošního Dominatoru a ta přichází: Riders of Retaliation! Sice tu není tolik lidí jako na daném festivalu, přesto je atmosféra na vysoké úrovni. Zazní i oba nejnovější počiny, tedy Down Below a Flip Uhm op Z’n Kantje (remix). Jak se blíží závěr vystoupení, parket se začíná stále více plnit, zřejmě fanoušky Miss K8, a Tha Playah už je připraven na finále. Na něj si nechává atmosférickou skladbu Eternal (Masters Of Hardcore 2014 Anthem), která zvedne vlnu ovací i ruce nahoru. Tha Playah předvedl standardní výkon, který předvádí i na ostatních, světových festivalech.

12183896_987379894657675_4397482702804908204_o

To už se však za pultem schovává ukrajinská kráska Miss K8 a po dalším intru se nám ukáže celá. Na úvod hned motorová pila Metropolis of Massacre s live vystoupením MC Nolz. Je znát, že pro většinu přítomých je dnešním headlinerem právě ona, přední řady jsou totiž o poznání obsazenější. I Miss K8 sází často na svou tvorbu: Breathless, Liquid8, Unforgettable, Santiago. Rozdává úsměvy na všechny strany a hrání si jako vždy užívá. MC Nolz s citem hecuje publikum a to vždy pozitivně reaguje. Miss K8 přihazuje i industriální Noise Pumper, bláznivou Koekoek Jonghuh!, či nejnovějšího Mad Doga – Not My Tempo. Její výběr je dle mého názoru to lepší z letošní tvorby. Neztratí se ani Stand Up (Koozah), našláplá Nobody Stop (Tommyknocker) a nebojí se vytasit ani nějaký ten industriál či Gabbers in Pariz (F.Noize vs System Overload), Phreak ya speaka (remix) a již tradiční vlastní Poison. I této královně hardcoru, jak je někdy nazývána, uběhl vyhrazený čas, který musí přenechat hardcorovému králi, jak je často nazýván. Miss K8 se loučí po vydařeném setu, kde střídala svou tvorbu s výběrem té aktuální a potěšila jak sluch, tak i zrak.

12094755_984644308264567_8153910944308410220_o

Jako třetí letošní hardcore headliner nastupuje Angerfist. Ano, byl tu loni i předloni a tak se nelze divit některým podivům. Na plakátu je opět velkým jménem a mnoho lidí znovu přitáhne. Dobrou zprávou je, že letos nebude hrát v hlavním čase, ale připraví si pro nás tvrdý set v ranním čase. Byl jsem tedy velice zvědav, co nám nabídne.

Temný hlas vyzývá tradičně: „Raise You Fist!“ A Angerfist startuje netradičně starší peckou The Hustle (Mad-E-Fact), poté už svými novějšími: From The Blackness, Strange Man In Mask a těmi úplně novými The Game a Masters of the Great Conspiracy. Krom poslední jmenované zazní ještě asi 2 rawstyle skladby a na Imaginationu již potřetí Make It Bun Dem (Kid Morbid Bootleg). Dále Temple Of Disease remix s novým intrem, Knock Knock a své chvíle slávy se opět dočká MC Nolz. Ano, dala se očekávat – The Deadfaced Dimension. Do teď v podstatě žádný rozdíl oproti běžnému stu, co se tvrdosti týká. Angerfist začíná svůj set prokládat staršími věcmi: Master Of Shock (remix), In a Million Years, Dortmund 2011, ani ty však nepatří mezi ty tvrdší. Následuje Don’t Fuck With Me, Criminal (Tommyknocker), Just Like Me, Full Gentle Racket, Street Fighter – stále tedy běžně hrané. Potěší ovšem The Voice Of Mayhem a především Fuck The System (Angerfist Remix), pozvolný nájezd a poté solidní jízda. Na závěr se Danny rozhodl skočit do davu za doprovodu Inframan. S pečlivými přípravami ke skoku mu dopomáhá MC Nolz, který ho i po dropu následuje. Oba si chvíli pobudou nad hlavami tanečníků a poté už se dojdou no pódium rozloučit. Dostává se jim zaslouženého poslechu, já jsem ovšem mírně zklamán, protože tvrdší set (než obvykle Angerfist hraje) si představuju logicky tvrdší. Přesto však jeho vystoupení rozhodně nenudilo. Největší otázkou však zůstává, kdo by nalákal podobné množství lidí, aby tu nemusel být Angerfist každý rok stále dokola.

12015215_984645798264418_4528240596621939605_o

Hardcore vyklízí pole a nastupuje frenchore duo The Braindrillerz. Tím ovšem mé působení na Devastatoru končí a odcházím na poslední obhlídku festivalu. Ještě mě zajímají ruská dvojčata Gancher & Ruin, která jsou známa svým hardcore dnb, ovšem po pár minutách poslechu nepříliš zajímavého neurofunku opouštím Výstaviště a vydávám se na cestu domů.

Jak přemýšlím, tak přemýšlím, nemám festivalu co vytknout. Skvělý line-up, kde si každý našel to své, spolehlivá organizace i prostory. Ano, většina by hlasovala nejspíše pro loňské Letňany, ale nevidím mezi oběma prostory zásadní rozdíly. Ty letošní mi naopak přijdou útulnější, dostupnější i zvukově lepší. A vůbec, nejdůležitější jsou dle mě vystupující, vše ostatní je na vedlejší koleji.

Už teď se tedy můžeme těšit na to, co nám Imagination nabídne příště!

Hledej
Události
Facebook